| |
|
|
| |
Popis cesty k hradu:
Začátek s vesničky Kostomlaty nad Labem celu cestu po modrej
turystický značce
 .
Poslední 300 metru po odbočce ke hradu
 .
|
|
| |
Popis hradu:
Mydlovar byl založen nejspíše ve druhé pol. 13. století pány z Kostomlat (opevněné sídlo, nejspíše hrad stávalo také v nedaleké obci Kostomlaty na vyvýšenině na místě dnešního kostela a hřbitova). Jako pustý se uvádí k roku 1561. Hrad patřil mezi hrady využívající plášťovou hradbu, v tomto případě vyjímečně vystavěnou částečně (úplně?) z cihel.
Vnější obranu obstarávaly příkopy, resp. nedaleké Labe, které dříve zasahovalo v mokřinách až ke hradu
ezi Kostomlaty a Lysou, ukryta v lesích při pravém břehu Labe, leží zřícenina hradu Mydlovaru. Ten prý založila kněžna Libuše. U hradu stávaly mohutné duby, pod nimiž soudívala rozepře svých poddaných. Opodál měla kněžna zahradu se vzácnými květinami. Dodnes se tam nacházejí rostliny, které v okolí Lysé jinde nerostou. Místu se říká Libušina zahrádka. Od nedalekého potoku, v němž se Libuše s rozkoší koupávala, spatřila jednou na západě lysati se holý vrch, na kterém zřídila obětiště svým bohům. Pověst o tom zaznamenali ve své kronice mniši lyského kláštera, který byl později na tom vrchu založen. Libušino obětiště bývalo prý tam, kde stávala klášterní kaple.
V pozdějších časech sídlili na Mydlovaru loupeživí rytíři, kteří nahromadili v hradních sklepeních mnoho zlata. Když byli loupežníci z hradu vypuzeni, vznikaly v zemi podivné otvory, o nichž nikdo nevěděl, kam vedou. Jednou tu pásli hoši dobytek a přitom skotačili. Jednomu ze svých kamarádů hodili z rozpustilosti do díry čepici. Když se rozplakal, svázali provazy, jimiž byl uvázán dobytek, a spustili jej po nich dolů. Za chvíli hocha vytáhli a ten si k jejich údivu přinesl čepici plnou zlatých peněz. Když to chlapci uviděli, pustil jeden z nich čepici do tajemného otvoru schválně a dal se tam také spustit. Ostatní čekali na znamení, že jej mají vytáhnout. Znamení dlouho nepřicházelo a tak vytáhli provaz z díry sami. Jaké ale bylo jejich překvapení, když hocha na provaze nebylo. Od té doby ho nikdo neviděl, ani o něm neslyšel.
|
|
| |
|
|
|
Potřebné odkazy
+ přidat stránku do rozcestníku